Šachová Škola Pat a Mat

Vítejte na nově zrekonstruovaných stránkách Šachové Školy Pat a Mat.

Domácí úkoly

    Černý je na tahu a tři tahy mu stačí na to, aby partii rozhodl.

         

    02.11.2007 10:59, David Mrazek - zdroj wikipedia mail
    Šachové figury
    Král
    Dáma
    Věž
    Střelec
    Jezdec
    Pěšec


    Král Král je nejdůležitější kámen v šachách.

    Charakteristika

    Je schopen stejného pohybu jako Dáma (svisle, vodorovně a šikmo), avšak pouze o jedno pole na šachovnici a pokud by se svým tahem nedostal do šachu. Ovládá 3 (je-li v rohu) až 8 polí.

    Šach a mat

    Jedná se o klíčový kámen, který nelze odstranit standardním způsobem. Pokud protihráč udělá krok, kde by dalším tahem mohl odstranit krále, pak se tato situace nazývá šach a druhý hráč je povinen se z této situace dostat. To může provést tak, že krále posune do bezpečnějšího místa nebo může postavit mezi krále a kámen, který dostal krále do šachu, nějaký jiný kámen, případně může soupeřův kámen odstranit.

    Situace, kdy se král dostává do šachu a není z něj cesty ven se nazývá mat (nebo šachmat) a znamená to pád krále a konec hry, prohru toho, kdo mat dostal.

    Tah, kdy by se král hráče, jenž tah provádí, dostal do šachu je podle pravidel zakázaný, nemožný. V šachu naslepo či v bleskovém šachu však znamená prohru.

    Sám král obvykle šach a mat dát nemůže, protože tím by se vlastně sám vystavil šachu, což je v rozporu s pravidly. Může se však stát, že po tahu králem vznikne odtažný šach či odtažný mat, král však i v tomto případě de facto pouze umožní šach či mat jiné figuře.

    Rošáda

    Zvláštním případem tahu králem je rošáda. Jedná se o jakýsi dvoutah - král postoupí o dvě pole směrem k jedné z věží a příslušná věž ho přeskočí a postaví se vedle něj. Král (na rozdíl od věže) přitom při rošádě nesmí přejít přes protivníkem ovládané pole nebo je-li napaden (tedy v šachu). Tehdy vlastně rošáda není možná.



    Dáma

    Dáma někdy taky královna, je nejsilnější šachová figura. Může se pohybovat o libovolné množství polí šachovnice ve všech směrech (svisle, vodorovně a šikmo). Každý hráč má na začátku hry jednu dámu.

    Charakteristika

    „Dáma ctí svou barvu“ - v základním (počátečním) postavení je umístěna vždy na tom poli, jaká je její barva.

    Nedoporučuje se s dámou táhnout hned na začátku, je výhodnější nejdřív táhnout s lehkými figurami, dáma je může krýt či podporovat ze svého základního postavení. Naopak ve střední hře či v koncovce je dáma velmi účinná zejména v kombinaci s věžemi.

    Mezi zajímavé úkoly patří rozmístit na prázdné šachovnici osm dam tak, aniž by se navzájem ohrožovaly. Existuje právě 92 řešení této úlohy, jak vypočítal Carl Friedrich Gauss.

    Proměna pěšce

    Pěšec soupeře, který se dostal na kraj šachovnice se podle pravidel musí změnit v jakoukoliv figuru, většinou je nejvýhodnější změna právě v dámu. Výjimečne však může být výhodnější změna v jinou figuru, např. z důvodu vyhnutí se patu, možnost dát soupeři vidličku koněm.

    Hodnota a síla

    Dáma ovládá 21 (v rohu) až 27 polí.

    Má hodnotu přibližně 9 pěšců, dvou věží či tří lehkých figur (jezdec či střelec). Víc figur však často může líp působit ve vzájemné kombinaci.

    Dáma je velmi silná ve střední hře či koncovce, v zahájení se hra s dámou obvykle příliš nedoporučuje.

    Věž

    Věž je jeden ze šachových kamenů, druhý nejsilnější (po dámě). Společně s ní patří mezi tzv. těžké figury.

    Charakteristika

    Věž se může pohybovat o libovolné množství polí šachovnice ve svislém nebo vodorovném směru. Věž se nemůže pohybovat po šachovnici šikmo. Každý hráč má na začátku hry dvě věže. Tyto dvě věže jsou pro začátek v rozích šachovnice, které jsou hráči nejblíž. Rozlišuje se mezi věží stojící blíž králi a věží stojící blíž dámě.

    Hodnota a síla

    Věž ovládá 14 polí, má hodnotu 4,5 - 5 pěšce, je tedy silnější než střelec nebo kůň, které mají obě hodnotu přibližně 3 pěšce. Rozdíl mezi hodnotou věže a koně nebo střelce se nazývá kvalita.

    Dvě věže se součtem přibližně rovnají dámě, v kombinaci však mohou být i silnější.

    Síla věže může být oslabena uzavřenou pozicí.

    Věž je ve hře mimořádné silná a nebezpečná v kombinaci s druhou věží či dámou (stojí-li za sebou).

    Věž je taky nejmenší figurou, která může (samozřejmě ve spolupráci s králem) dát mat samotnému králi.

    Rošáda

    Věž se společně s králem učastní tzv. rošády - král postoupí o dvě pole směrem k jedné z věží a příslušná věž ho přeskočí a postaví se vedle něj. Věž (na rozdíl od krále) přitom může přejít přes protivníkem ovládané pole nebo je-li napadena.

    Jezdec

    Jezdec (také kůň) je jeden ze šachových kamenů, společně se střelcem patří mezi lehké figury. Má zajímavý způsob pohybu: přesune o dvě pole svisle nebo vodorovně a poté ještě o jedno pole kolmo na původmí směr - cesta připomíná písmeno L. Jezdec je jedinou šachovou figurou, která se může pohybovat i přes ostatní šachové kameny. Každý hráč má na začátku hry dva jezdce.

    Charakteristika

    Jezdci jsou v úvodu umístěni na polích b1 a g1 u hráče s bílými kameny, b8 a g8 u hráče s černými kameny. Jezdec je pro svůj zajímavý způsob pohybu velmi oblíbený u začátečníků.

    Zvláštnosti pohybu

    * Jezdec po každém tahu mění barvu pole, na kterém stojí. Jezdec, který stojí na bílém poli, se dalším tahem přesune na černé pole a naopak

    * Akční rádius a použitelnost jezdce ve hře velmi závisí na jeho poloze na šachovnici. Jezdec, který stojí uprostřed šachovnice, kontroluje celkem 8 polí. Jezdec, který stojí na okraji šachovnice, kontroluje pouze 4 pole a jezdec umístěný v rohu šachovnice má pod svou kontrolou pouhá dvě pole.

    * Mezi zajímavé úlohy patří nalezení postupu, jak projít jezdcem celou šachovnici tak, aby na každé pole vstoupil právě jednou.

    Hodnota a síla

    Jezdec může ovládat 2 pole (v rohu), 4 pole (na kraji) až maximálně 8 polí (uprostřed šachovnice).

    Jeho hodnota je přibližně 3 pěšci, přibližně stejná jako střelec, o něco menší než věž (tento rozdíl se nazývá kvalita) a 1/3 dámy.

    Proměnlivost síly

    U jezdce však více než u ostatních figur jeho síla závisí na okolnostech, zejména postavení. Díky tomu, že jako jediný kámen může přeskakovat ostatní kameny, je relativně silnější v uzavřených postaveních. Oproti jednotlivému střelci má tu výhodu, že se může pohybovat po všech polích (střelec jen na jedné barvě).

    Na druhé straně ovládá relativně málo polí, z tohoto důvodu je dvojice střelců obvykle silnější než dvojice jezdců.

    Matování

    Matování dvěma jezdci v koncovce (bez podpory jiných figur kromě krále) není vynutitelné, pokud protivník neudělá chybu, i v tomto případě je to však relativně složité. Mat je někdy možné vynutit, pokud slabší straně zbývá pěšec. Mat pouze jedním jezdcem a králem není možný.

    Matu je však možné dosáhnout spoluprací střelce a koně, postup je však relativně složitý a zvládají ho jen relativně pokročilejší hráči.

    S jezdcem je nerozlučně spojen pojem dušený mat.

    Střelec

    Střelec je jeden ze šachových kamenů, společně s koněm patří mezi lehké figury. Střelec se smí po šachovnici pohybovat diagonálně o libovolné množství volných šachovnicových polí. Vzhledem k povaze svého pohybu se střelec může pohybovat pouze po polích jedné barvy. Každý hráč má 2 střelce.

    Charakteristika

    Na počátku partie má každá strana dva střelce, umístěné na první řadě ve 3. a 6. sloupci (na polích c1 a f1 u hráče s bílými kameny a c8 f8 u hráče s černými kameny).

    Střelec se do hry nejčastěji zapojuje jako druhá figura (po jezdci).

    Tzv. nestejní střelci (situace, kdy jeden hráč má bělopolného střelce a druhý černopolného) zásadně zvyšují šanci na remízu, neboť v koncovce se pak za této konfigurace při absenci dalších figur jen těžko prosazuje postup pěšcových formací.

    Hodnota a síla

    Střelec ovládá 6 (stojí-li v rohu) až 13 polí.

    Má hodnotu přibližně 3 pěšců a je považován za přibližně stejně cennou figuru jako jezdec, o něco slabší než věž (tento rozdíl se nazývá kvalita) a asi 1/3 dámy.

    Srovnání koně a střelce

    Důležité je především srovnání hodnoty jezdce a střelce: jednotlivý střelec je oproti jezdci znevýhodněn tím, že dokáže ovládat jen jednu barvu. Na druhé straně však ovládá víc polí, proto je dvojice střelců obvykle silnější než dvojice koní.

    Oproti koni je střelec rovněž silnější v otevřených pozicích, zatímco v pozicích uzavřených je slabší.

    Matování

    Matování dvěma střelci je relativně snadné i pro začátečníky, mat pouze jedním střelcem a králem bez podpory jiných kamenů není možný.

    Pěšec

    Pěšec je jeden ze šachových kamenů. Pěšec se může pohybovat vždy o jedno pole vpřed. Při prvním tahu pěšcem se může hráč rozhodnout, zda pěšce posune vpřed o jedno nebo o dvě pole šachovnice. Pokud o jedno pole vpřed a o jedno pole vlevo nebo vpravo stojí soupeřova figura, může ji sebrat. Když pěšec dojde až na poslední pole (u bílého 8., u černého 1. řada), může se proměnit v dámu, střelce, jezdce nebo věž. Speciálním tahem je braní mimochodem, které lze provést po tahu soupeřova pěšce o dvě pole. Pěšec, co bere mimochodem, musí stát vedle pěšce, jehož zrovna bere.

    Rošáda

    Rošáda (dříve psaná i rocháda) je zvláštní tah v šachu, při kterém táhne zároveň král a věž. Je to jediný tah, při kterém se zároveň pohybují dvě figury stejné barvy. Cílem rošády je přesunout krále na bezpečnější pozici na šachovnici a zároveň vyvinout svou vlastní věž.

    Definice

    malá rošáda - královské křídlo: O-O
    malá rošáda - královské křídlo: O-O
    velká rošáda - dámské křídlo: O-O-O
    velká rošáda - dámské křídlo: O-O-O

    Král, kterým se při provádění rošády táhne nejdříve, udělá dva kroky ve směru věže. Pak krále tato věž přeskočí a postaví se na sousední pole. Při tom se rozlišuje mezi krátkou a dlouhou rošádou. Pokud se pohybuje král a bližší věž na královském křídle, jedná se o krátkou rošádu - v šachové notaci se snačí symbolem 0-0. Při tahu krále a vzdálené věže na dámském křídle se jedná o dlouhou rošádu - v šachové notaci se značí symbolem 0-0-0.

    Existují celkem 4 možné rošádové tahy:

    Malá rošáda
    Velká rošáda
    * Ke1-c1 a Va1-d1 (dlouhá bílá rošáda)
    * Ke1-g1 a Vh1-f1 (krátká bílá rošáda)
    * Ke8-c8 a Va8-d8 (dlouhá černá rošáda)
    * Ke8-g8 a Vh8-f8 (krátká černá rošáda)

    Rošáda může být provedena pouze tehdy když

    1. králem nebylo ještě táhnuto
    2. s příslušnou věží nebylo ještě táhnuto
    3. mezi králem a věží nestojí žádná jiná figura
    4. král nesmí přejít přes žádné pole, které ohrožuje nepřátelská figura (byl by v šachu)
    5. král před provedením a po provedení rošády nestojí v pozici šach

    Věž může přecházet nebo může být ohrožena nepřátelskou figurou. Rošáda patří mezi tahy králem. Pokud hráč neprovede rošádu v souladu s pravidly a soupeř tuto skutečnost reklamuje, musí hráč namísto rošády provést jiný tah králem (například může udělat rošádu na opačnou stranu). Pokud není možná žádný jiný tah králem v souladu s pravidly, může udělat libovolný jiný tah (tzn. že nemusí nezbytně hrát věží).

    Pokud neplatí podmínka (1) a (2), je zakázáno provést příslušnou rošádu navždy (do konce partie). Pokud nejsou splněny podmínky (3) až (5) je zákaz udělat rošádu pouze dočasný.

    Zvláštnosti

    * rošáda je jediný tah, při kterém se současně pohybují dvě figury stejné barvy
    * je to jediný tah, při kterém nemůže být odstraněna ze šachovnice žádná figura
    * pokud nepočítáme tah en passant, je rošáda jediným tahem, kde podmínky pro jeho provedení určuje minulost hrané partie (bylo nebo nebylo táhnutou určitou figurou)
    * dvě zcela identická postavení figur, ale s rozdílnými právy provést rošádu, se chápou od roku 1964 dvě různá postavení
    * nelze žádným způsobem vrátit v dalším tahu postavení figur do postavení před provedením rošády
    * je to jediný tah, kdy může věž při svém pohybu přeskočit jinou figuru (krále)
    * mimo odtažného šachu je to jediný tah, kdy lze dát tahem krále šach nebo mat.

    Smysl rošády

    V počáteční fázi šachové partie se obvykle hraje o vládnutí středu šachovnice. Středoví pěšci jsou vysunuti vpřed a král je bez jejich ochrany ve středu šachovnice v nebezpečí. Věže v této fázi hry stojí uvězněny na okraji šachovnice. Rošáda je velmi dobrý způsob, jak se vypořádat s těmito slabinami. Jediným tahem lze krále skrýt na kompaktní obranou řadu pěšců a zároveň rychle dostat do hry jednu z věží.

    Krátká rošáda bývá považována za bezpečnější než dlouhá rošáda. Při dlouhé rošádě je trochu obtížnější bránit dlouho řadu pěšců, neboť např. pěšec ve sloupci a není vůbec chráněn. Obvykle bývá 8 malých rošád v 10 partiích. Dlouhá rošáda se používá jen zřídka.

    Pokud provedou bílý a černý rošády na opačné strany (jako se často stává v tzv. dračích variantách), následuje obvykle velmi prudký boj, neboť protivník může nasadit do útoku řadu pěšců bez nebezpečí oslabení pozice vlastního krále.

    Pat - Nerozhodná hra


    04.11.2007 17:37, David Mrazek - zdroj wikipedia mail

    Nerozhodná hra (dle pravidel FIDE)

    Partie končí remízou v následujících případech:

    * Jeden hráč při nebo po svém tahu nabídne soupeřovi remízu a ten ji přijme (nabídku by měl hráč učinit bezprostředně po tahu a před tím, než přepne hodiny).
    * Situace na šachovnici už neumožňuje mat (ani teoreticky, v případě, že by druhý hráč hrál nejhorší možné tahy). Pokud např. oběma hráčům zůstane pouze král, je jasné, že jedním králem nelze druhého krále matovat (v tomto případě dokonce ani šachovat).
    * Na šachovnici se nejméně potřetí objevila zcela identická situace (tzn. na tahu je stejný hráč, kameny stejných barev a stejného druhu stojí na stejném místě a mají stejné možnosti táhnout), případně jestliže tuto situaci lze následujícím tahem přivodit, a hráč, který je na tahu, na tomto základě remízu reklamuje.
    * V posledních padesáti tazích nebyl vzat žádný kámen a nebylo taženo pěšcem.
    * Hráč není šachován (jeho král není ohrožen), ale přitom neexistuje platný tah, který by mohl provést. Takové situaci se říká pat.
    * Další možnosti plynou z turnajových pravidel; kupříkladu jestliže hráč překročí časový limit, ale jeho soupeř nedisponuje takovým materiálem, aby mu mohl dát mat (ani teoreticky, v případě, že by hráč hrál nejhorší možné tahy).

    Image:chess_zhor_26.png
    Image:chess_zver_26.png
    a8 b8 c8 d8 e8 f8 g8 h8
    a7 b7 c7 d7 e7 f7 g7 h7
    a6 b6 c6 d6 e6 f6 g6 h6
    a5 b5 c5 d5 e5 f5 g5 h5
    a4 b4 c4 d4 e4 f4 g4 h4
    a3 b3 c3 d3 e3 f3 g3 h3
    a2 b2 c2 d2 e2 f2 g2 h2
    a1 b1 c1 d1 e1 f1 g1 h1
    Image:chess_zver_26.png
    Image:chess_zhor_26.png
    Pat. Černý král nemůže ustoupit ani provést jiný tah a tedy je remíz

    Mat


    02.11.2007 14:35, David Mrazek - zdroj wikipedia mail

    Mat je jedno ze zakončení šachové partie.

    Matem rozumíme takové ohrožení soupeřova krále (šach), které nelze odvrátit žádným podle pravidel přípustným tahem. V případě, že byl matící tah přípustný, partie ihned končí a hráč, který dal soupeřovu králi mat automaticky vyhrává.

    V zápisu partie se mat značí slovem mat za tahem, dvěma plus za tahem ++, či # za tahem.

    Jiným zakončením šachové partie je pat, případně dohoda na remíze či vzdání se jednoho ze soupeřů.


    a8 b8 c8 d8 e8 f8 g8 h8
    a7 b7 c7 d7 e7 f7 g7 h7
    a6 b6 c6 d6 e6 f6 g6 h6
    a5 b5 c5 d5 e5 f5 g5 h5
    a4 b4 c4 d4 e4 f4 g4 h4
    a3 b3 c3 d3 e3 f3 g3 h3
    a2 b2 c2 d2 e2 f2 g2 h2
    a1 b1 c1 d1 e1 f1 g1 h1
    Mat dámou.



    a8 b8 c8 d8 e8 f8 g8 h8
    a7 b7 c7 d7 e7 f7 g7 h7
    a6 b6 c6 d6 e6 f6 g6 h6
    a5 b5 c5 d5 e5 f5 g5 h5
    a4 b4 c4 d4 e4 f4 g4 h4
    a3 b3 c3 d3 e3 f3 g3 h3
    a2 b2 c2 d2 e2 f2 g2 h2
    a1 b1 c1

     
    Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.